Asie

Asie

V Asii jsme navštívili: Malaysii, Čínu, Tibet, Jižní Koreu, Honkong, Rusko, Turecko. 

 

Zdroj obrázků, informací na této stránce: https://cs.wikipedia.org/wiki/Asie

Asijské geografické rekordy

Mnohé asijské geografické rekordy jsou současně světovými rekordy.

 
Deštný prales na Borneu
  • Nejvyšší hora: Mount Everest – 8850 m (Nepál, Čína, Himálaj) je současně nejvyšší horou světa
  • Nejvyšší činná sopka: Ključevskaja – 4750 m (Rusko, Kamčatka)
  • Nejnižší bod: hladina Mrtvého moře – 400 m pod úrovní světového oceánu (Izrael, Jordánsko)
  • Nejhlubší kryptodeprese: Bajkal – dno −1186,5 m pod úrovní hladiny oceánu (Rusko) je současně nejhlubší kryptodepresí na světě
  • Nejdelší řeka: Chang Jiang – 6379 km (Čína) je 3. nejdelší řeka světa a s průtokem 31 900 m³/s 4. nejvodnatější tok této planety
  • Největší ostrov: Kalimantan nebo také (Borneo) – 725 460 km² (3. největší ostrov světa)
  • Největší poloostrov: Arabský poloostrov – 2 780 000 km²[1][2]
  • Nejvzdálenější místo od moře: Džungarská pánev – 2650 km od Severního ledového i od Indického oceánu (Čína) je současně nejvnitrozemštějším bodem na světě
  • Největší jezero: Kaspické moře – 371 000 km² (největší jezero na světě)
  • Nejhlubší jezero: Bajkal – 1642 m (nejhlubší jezero na světě)
  • Nejlidnatější stát: Čína – 1 348 083 800 obyvatel (nejlidnatější stát na světě)
  • Největší stát: Rusko – 13 200 000 km² (asijská část; celé Rusko je největší stát světa)

 

Hranice Asie

Nejzazší body asijské pevniny:
  • Sever: Čeljuskinův mys (77° 44' s. š.) na poloostrově Tajmyr v Rusku
  • Východ: Děžňovův mys (169° 40' z. d.) na poloostrově Čukotka v Rusku
  • Jih: Mys Buru (1° 25' s. š.) na Malajském poloostrově
  • Západ: Mys Baba (26° 3' v. d.) v Turecku jižně od Dardanel

Vzhledem k pozemnímu spojení Asie s Evropou i Afrikou se někdy rozcházejí názory na to, kudy vést hranici mezi těmito kontinenty. Rozšířená a na českých školách vyučovaná verze hranice mezi Evropou a Asií vede z Bajdarackého zálivu po východním úpatí Uralu (Ural leží celý v Evropě), dále po řece Embě, po pobřeží Kaspického moře a Kumomanyčskou sníženinou na sever od Kavkazu (Kavkaz leží už celý v Asii) do Azovského moře. Dale k jihozápadu oba světadíly odděluje Černé moře, průliv Bospor, Marmarské moře a průliv Dardanely. Do obou světadílů zasahuje území Ruska, Kazachstánu a Turecka.

Od Afriky je Asie oddělena Suezským průplavem. Sinajský poloostrov už tedy leží v Asii a Egypt tak zasahuje částí území do Afriky a částí do Asie. Dále na jih oba světadíly odděluje Rudé moře.

Ani hranici s Austrálií a Oceánií není snadné stanovit. Australská pevnina se sice asijské nedotýká, ale mezi nimi leží velké množství ostrovů, u nichž není vždy jasné, ke kterému světadílu je přiřadit. Ostrov Nová Guinea se obvykle řadí k Oceánii, což znamená, že území Indonésie zasahuje do obou světadílů. Zoogeografové pracují s tzv. Wallaceovou linií, která odděluje ekosystémy považované za čistě asijské od smíšených asijsko-australských.

Nejjasněji vymezená je hranice Asie a Severní Ameriky. Ty jsou odděleny 88 km širokou Beringovou úžinou v místech, kde se k sobě blíží asijská Čukotka a americká Aljaška.

Nejzazší body na ostrovech:

  • Sever: Arktický mys (81° 16' s. š.) na ostrově Komsomolec v ruském souostroví Severní země
  • Východ: Uprostřed Beringova průlivu se nachází rusko-americké souostroví Diomédovy ostrovy, které fyzickogeograficky nepatří jednoznačně ani k Asii, ani k Americe (západní ostrov leží asi 35 km od asijské pevniny, východní ostrov asi 36 km od americké), politicky je však rozděleno mezi Rusko a Spojené státy. Tříkilometrovým průlivem mezi oběma ostrovy také probíhá Datová hranice. Přiřadíme-li ruský ostrov k Asii, bude jeho východní okraj nejvýchodnějším bodem světadílu (169° 0' z. d.)
  • Jih: Záleží na tom, které ostrovy ještě přiřadíme k Asii a které již k Austrálii. Při nejjednodušší variantě, kdy hranice vede mezi Malajským souostrovím na asijské straně a ostrovy Ashmore a Cartier na australské, se nejjižnější bod nachází na ostrůvku u indonéského ostrova Rote (11° 1' j. š.)
  • Západ: I v Egejském moři leží velké množství ostrovů. Mnohé z nich leží těsně u pobřeží Malé Asie (např. Samos 1,6 km daleko), ale politicky náleží Řecku. Zohlednění jejich geologické spřízněnosti s asijskou pevninou by zřejmě umožnilo posunout hranici až na západní pobřeží ostrovů Lesbos a Chios (25° 50' v. d.), na druhé straně by to ale znamenalo, že část řeckého území leží v Asii, což je v rozporu se všeobecně přijímaným názorem. Nejzápadnější ostrov pod tureckou správou je Gökçeada, ta má ale zřetelně blíž k evropské než k asijské části Turecka. Za nejzápadnější výspu Asie lze tedy buď považovat ostrov Bozcaada (25° 58' v. d.), nebo prohlásit, že veškeré egejské ostrovy už patří k Evropě bez ohledu na svou vzdálenost od asijské pevniny.